V úvodu vás provedeme stručnou historií Iráku, až se postupně
dostaneme k současnosti, která se vyznačuje válkou v Iráku. Tato
událost velmi ovlivnila dění v Iráku, kterému bychom se rády věnovaly a
zkusily odpovědět na otázku, jestli Irák směřuje ke stabilitě nebo spíše
k chaosu.
Mezopotámie, jinak Meziříčí, je
obecně známý termín. Slovo Irák má v arabštině podobný význam. Od 8.
století před n. l. se tak nazývalo údolí mezi Eufratem a Tigridem, doslova Irák
znamená břeh velké řeky a úrodnou půdu kolem ní. V Mezopotámii byla
vynakládána obrovská péče o zavodňovací kanály využívané při tání sněhu
z okolních hor. Takto vznikaly společnosti starající se o tyto kanály,
které postupně sjednotily akkadská, sumerská a asyrská dynastie. Asyrskou
dynastii v 7. století před n. l. zdolali barbaři ze Střední Asie, ale díky
zapojení se do Perské říše tato oblast neztratila svoji civilizační úroveň.(1) Po
krátké helenizaci za Alexandra Velikého byla Mezopotámie na rozhraní mezi
římskou a perskou říší do doby, než ji v 8. století n. l. dobyli Arabové.
Od 10. století do vpádu Mongolů v 1258 roce, byl Irák centrem
nejmocnějšího státu na západ od Číny. Po krátké mongolské nadvládě se
Mezopotámie stala opět součástí Perské říše, která jí vládla až do 16. století,
kdy byla vystřídána osmanskými Turky, kteří vládli v Iráku až do počátku 20.
století. Po vstupu Turecka do první světové války se Irák začal od Turků
uvolňovat. Irák obsadili Britové, kteří zavedli vojenskou a polokoloniální
správu a po konferenci ve Versailles v roce 1919 se Británie stala
jeho mandatářem. Manipulace voleb měla za následek anglo-iráckou smlouvu
z roku 1922, díky které Britové získali kontrolu nad zahraniční a
bezpečnostní kontrolou Iráku.(2) Z voleb nakonec vzešla nezávislá irácká
vláda, která si kladla za cíl vybudovat národní armádu a získat datum, kdy se
Británie vzdá svého mandátu, aby se Irák mohl stát plnohodnotným členem
Společnosti národů. Nová britská vláda byla více nakloněna irácké nezávislosti
a s pomocí nového ministerského předsedy Iráku Núrí as-Saída se podařilo
dohodnout na nové anglo-irácké smlouvě, která v roce 1932 vedla
k nezávislosti Iráku. Až do vyhlášení Irácké republiky v roce 1958
vládla v Iráku monarchie Hášimovců, která byla svržena po převratu vedeném
Abd al-Karímem Qásimem, který se poté ujal vlády. Za druhým státním převratem,
v roce 1963, stála socialistická strana Baas a novým prezidentem se stal
Abd as-Salám Árif, kterého po druhém baasistickém převratu v roce 1968
vystřídal Ahmad Hasan al-Bakr, který úzce spolupracoval se Saddámem Husajnem.
Ten se také po rezignaci al-Bakra v červenci 1979 stal na jeho návrh
prezidentem.(3)
Po nástupu nového prezidenta k
moci se Irák nacházel na ekonomickém vzestupu. Narušením tohoto vzestupu se pak
stala íránsko-irácká válka, která propukla na podzim roku 1980. Husajn si
nárokoval íránské území Chúzistánu, které bylo bohaté na ropu, a prohlašoval ho
za irácké. Válka skončila příměřím až v roce 1988, kdy se počty obětí odhadují
od půl milionu k milionu a půl na obou stranách.(4) Finanční vyčerpanost Iráku
válkou pak vedla ke spojenectví USA. Konflikty se však neodehrávaly jenom na
mezinárodním poli ale také uvnitř státu, když docházelo k systematickému
vyvražďování kurdského obyvatelstva, tzv. Al-Anfál, které pak mělo za následek
i hromadný útěk Kurdů do Turecka a do Íránu. (5)
V roce 1990 pak Saddám Husajn
nařídil útok na Kuvajt, jehož vinil z irácké ekonomické krize a také jej
považoval za další provincii Iráku. Po vpádu iráckých vojsk na kuvajtské území
pak zareagovala Rada bezpečnosti OSN, která uvalila na Irák hospodářské
embargo. USA se pak následně ujaly vedení 28-členné koalice, která vyhnala irácká
vojska z Kuvajtu. Vnitřní nestabilitu státu se pak snažili využít šíité a Kurdové
k povstání, které však bylo násilně potlačeno a vyústilo v další vlnu odchodu
těchto menšin ze země. Na jaře roku 1991 se pak USA, Francie a Spojené
království rozhodli vytvořit nad Kurdistánem bezletovou zónu, což je de facto považováno
za krok k vytvoření samostatné autonomie Kurdistán. (6.)
Bez pochyby jedním z největších
konfliktů v irácké historii je válka v Iráku. Ta měla být reakcí na
teroristické útoky z 11. září 2001. Spojenecká vojska v čele s USA vedla útok
na iráckých územích, kdy do půl roku od začátku invaze (20. 3. 203) dobyla celé
území a následně byl 13. 12. 2003 zatčen i sám Saddám Husajn. V roce 2004 pak
byla ustanovena Prozatímní koaliční správa, jež byla ještě v tentýž rok
rozpuštěna a nahradila jí irácká vláda v čele s premiérem Ajádem Alávím. V roce
2005 se pak konaly volby do Iráckého národního shromáždění. Byla schválena nová
demokratická ústava a také byl zvolen nový prezident – Džalál Talabání. Spojenecká
vojska zůstala v zemi až do 18. 12. 2011, kdy ji definitivně opustily
poslední jednotky. (7.) Podle dostupných zdrojů Válka v Iráku stála 800 miliard
dolarů. (8.)
Iráckou populaci nyní tvoří
zhruba 32 milionů Iráčanů. (9.) V zemi se mluví dvěma úředními jazyky, a to
arabštinou a kurdštinou. V různých regionech pak lze zaslechnout i turkmenštinu
nebo asyrštinu, které mohou být v referendu uznány jako oficiální pro daný
region. (10.) Náboženskou většinu zde mají muslimové (97%), z toho až 60-65 % tvoří
šíité a až 32-37% sunnité. (11.) Hranice Iráku byly po rozpadu Osmanské říše
upraveny Severskou smlouvou z roku 1920 a Irák připadl Spojenému království.
Zdroje:
1.
KEEGAN, John. Válka v Iráku.
Praha-Plzeň: BETA-Dobrovský, 2006, s. 19. ISBN 80-7306-241-0.
2.
KEEGAN, John. Válka v Iráku.
Praha-Plzeň: BETA-Dobrovský, 2006, s. 21-25. ISBN 80-7306-241-0.
3.
PONÍŽILOVÁ, Martina. Irák. Praha: Libiri, 2011, s. 68-85. ISBN
978-80-7277-478-4.
4.
HARDY, Roger. The Iran-Iraq War 25 years on. BBC [online]. Vystaveno
25. 9. 2005 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z <http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4260420.stm>
5. SLUGLETT,
Peter, FAROUK-SLUGLETTOVÁ, Marion. Irák od roku 1958: Od revoluce k diktatuře.
Praha:Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-500-4
6.
SLUGLETT, Peter, FAROUK-SLUGLETTOVÁ, Marion. Irák od roku 1958: Od revoluce
k diktatuře. Praha:Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-500-4
7. Česká
televize. Česká tisková kancelář. Irák opustili poslední američtí vojáci. Česká
televize [online]. Vystaveno 18. 12. 2011 [cit. 2013-10-05 ] Dostupné z <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/155891-irak-opustili-posledni-americti-vojaci/ >
8.
Česká televize. Česká tisková kancelář. Irák opustili poslední američtí
vojáci. Česká televize [online]. Vystaveno 18. 12. 2011 [cit. 2013-10-05 ]
Dostupné z <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/155891-irak-opustili-posledni-americti-vojaci/ >
9. CIA.
The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11.
9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>
10. CIA.
The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11.
9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>
11. CIA.
The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11.
9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budeme rády za jakoukoliv zpětnou vazbu a diskuzi, která se zde, ve slušné formě, rozvine.