Irák – od počátků k dnešnímu dni

V úvodu vás provedeme stručnou historií Iráku, až se postupně dostaneme k současnosti, která se vyznačuje válkou v Iráku. Tato událost velmi ovlivnila dění v Iráku, kterému bychom se rády věnovaly a zkusily odpovědět na otázku, jestli Irák směřuje ke stabilitě nebo spíše k chaosu.

Mezopotámie, jinak Meziříčí, je obecně známý termín. Slovo Irák má v arabštině podobný význam. Od 8. století před n. l. se tak nazývalo údolí mezi Eufratem a Tigridem, doslova Irák znamená břeh velké řeky a úrodnou půdu kolem ní. V Mezopotámii byla vynakládána obrovská péče o zavodňovací kanály využívané při tání sněhu z okolních hor. Takto vznikaly společnosti starající se o tyto kanály, které postupně sjednotily akkadská, sumerská a asyrská dynastie. Asyrskou dynastii v 7. století před n. l. zdolali barbaři ze Střední Asie, ale díky zapojení se do Perské říše tato oblast neztratila svoji civilizační úroveň.(1) Po krátké helenizaci za Alexandra Velikého byla Mezopotámie na rozhraní mezi římskou a perskou říší do doby, než ji v 8. století n. l. dobyli Arabové. Od 10. století do vpádu Mongolů v 1258 roce, byl Irák centrem nejmocnějšího státu na západ od Číny. Po krátké mongolské nadvládě se Mezopotámie stala opět součástí Perské říše, která jí vládla až do 16. století, kdy byla vystřídána osmanskými Turky, kteří vládli v Iráku až do počátku 20. století. Po vstupu Turecka do první světové války se Irák začal od Turků uvolňovat. Irák obsadili Britové, kteří zavedli vojenskou a polokoloniální správu a po konferenci ve Versailles v roce 1919 se Británie stala jeho mandatářem. Manipulace voleb měla za následek anglo-iráckou smlouvu z roku 1922, díky které Britové získali kontrolu nad zahraniční a bezpečnostní kontrolou Iráku.(2) Z voleb nakonec vzešla nezávislá irácká vláda, která si kladla za cíl vybudovat národní armádu a získat datum, kdy se Británie vzdá svého mandátu, aby se Irák mohl stát plnohodnotným členem Společnosti národů. Nová britská vláda byla více nakloněna irácké nezávislosti a s pomocí nového ministerského předsedy Iráku Núrí as-Saída se podařilo dohodnout na nové anglo-irácké smlouvě, která v roce 1932 vedla k nezávislosti Iráku. Až do vyhlášení Irácké republiky v roce 1958 vládla v Iráku monarchie Hášimovců, která byla svržena po převratu vedeném Abd al-Karímem Qásimem, který se poté ujal vlády. Za druhým státním převratem, v roce 1963, stála socialistická strana Baas a novým prezidentem se stal Abd as-Salám Árif, kterého po druhém baasistickém převratu v roce 1968 vystřídal Ahmad Hasan al-Bakr, který úzce spolupracoval se Saddámem Husajnem. Ten se také po rezignaci al-Bakra v červenci 1979 stal na jeho návrh prezidentem.(3)

Po nástupu nového prezidenta k moci se Irák nacházel na ekonomickém vzestupu. Narušením tohoto vzestupu se pak stala íránsko-irácká válka, která propukla na podzim roku 1980. Husajn si nárokoval íránské území Chúzistánu, které bylo bohaté na ropu, a prohlašoval ho za irácké. Válka skončila příměřím až v roce 1988, kdy se počty obětí odhadují od půl milionu k milionu a půl na obou stranách.(4) Finanční vyčerpanost Iráku válkou pak vedla ke spojenectví USA. Konflikty se však neodehrávaly jenom na mezinárodním poli ale také uvnitř státu, když docházelo k systematickému vyvražďování kurdského obyvatelstva, tzv. Al-Anfál, které pak mělo za následek i hromadný útěk Kurdů do Turecka a do Íránu. (5)

V roce 1990 pak Saddám Husajn nařídil útok na Kuvajt, jehož vinil z irácké ekonomické krize a také jej považoval za další provincii Iráku. Po vpádu iráckých vojsk na kuvajtské území pak zareagovala Rada bezpečnosti OSN, která uvalila na Irák hospodářské embargo. USA se pak následně ujaly vedení 28-členné koalice, která vyhnala irácká vojska z Kuvajtu. Vnitřní nestabilitu státu se pak snažili využít šíité a Kurdové k povstání, které však bylo násilně potlačeno a vyústilo v další vlnu odchodu těchto menšin ze země. Na jaře roku 1991 se pak USA, Francie a Spojené království rozhodli vytvořit nad Kurdistánem bezletovou zónu, což je de facto považováno za krok k vytvoření samostatné autonomie Kurdistán. (6.)

Bez pochyby jedním z největších konfliktů v irácké historii je válka v Iráku. Ta měla být reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001. Spojenecká vojska v čele s USA vedla útok na iráckých územích, kdy do půl roku od začátku invaze (20. 3. 203) dobyla celé území a následně byl 13. 12. 2003 zatčen i sám Saddám Husajn. V roce 2004 pak byla ustanovena Prozatímní koaliční správa, jež byla ještě v tentýž rok rozpuštěna a nahradila jí irácká vláda v čele s premiérem Ajádem Alávím. V roce 2005 se pak konaly volby do Iráckého národního shromáždění. Byla schválena nová demokratická ústava a také byl zvolen nový prezident – Džalál Talabání. Spojenecká vojska zůstala v zemi až do 18. 12. 2011, kdy ji definitivně opustily poslední jednotky. (7.) Podle dostupných zdrojů Válka v Iráku stála 800 miliard dolarů. (8.)

Iráckou populaci nyní tvoří zhruba 32 milionů Iráčanů. (9.) V zemi se mluví dvěma úředními jazyky, a to arabštinou a kurdštinou. V různých regionech pak lze zaslechnout i turkmenštinu nebo asyrštinu, které mohou být v referendu uznány jako oficiální pro daný region. (10.) Náboženskou většinu zde mají muslimové (97%), z toho až 60-65 % tvoří šíité a až 32-37% sunnité. (11.) Hranice Iráku byly po rozpadu Osmanské říše upraveny Severskou smlouvou z roku 1920 a Irák připadl Spojenému království.

Zdroje:

1. KEEGAN, John. Válka v Iráku. Praha-Plzeň: BETA-Dobrovský, 2006, s. 19. ISBN 80-7306-241-0.

2. KEEGAN, John. Válka v Iráku. Praha-Plzeň: BETA-Dobrovský, 2006, s. 21-25. ISBN 80-7306-241-0.

3. PONÍŽILOVÁ, Martina. Irák. Praha: Libiri, 2011, s. 68-85. ISBN 978-80-7277-478-4.

4. HARDY, Roger. The Iran-Iraq War 25 years on. BBC [online]. Vystaveno 25. 9. 2005 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z <http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4260420.stm>

5. SLUGLETT, Peter, FAROUK-SLUGLETTOVÁ, Marion. Irák od roku 1958: Od revoluce k diktatuře. Praha:Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-500-4 

6. SLUGLETT, Peter, FAROUK-SLUGLETTOVÁ, Marion. Irák od roku 1958: Od revoluce k diktatuře. Praha:Volvox Globator, 2003. ISBN 80-7207-500-4

7. Česká televize. Česká tisková kancelář. Irák opustili poslední američtí vojáci. Česká televize [online]. Vystaveno 18. 12. 2011 [cit. 2013-10-05 ] Dostupné z <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/155891-irak-opustili-posledni-americti-vojaci/ >

8. Česká televize. Česká tisková kancelář. Irák opustili poslední američtí vojáci. Česká televize [online]. Vystaveno 18. 12. 2011 [cit. 2013-10-05 ] Dostupné z <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/155891-irak-opustili-posledni-americti-vojaci/ >

9. CIA. The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11. 9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>

10. CIA. The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11. 9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>

11. CIA. The World Factbook – Iraq. The World Factbook [online]. Aktualizováno: 11. 9. 2013 [cit. 2013-10-05] Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html>