Slibuje situace v Iráku světlé zítřky?

Po všem, co jsme o Iráku napsaly, bychom se tentokrát chtěly zaměřit na současnou situaci v tomto státu. Mimo jiné nás zajímá, jak to vypadá na irácké politické scéně, jak je na tom Irák po ekonomické stránce nebo jestli fungují sféry sociální, školství, zdravotnictví apod. Co taky stojí za zmínku, jsou samozřejmě aktuální problémy, se kterými se Irák musí vypořádat.

Koncem roku 2011 došlo ke stažení Američanů ze země. Pro Spojené státy tímto válka prakticky skončila, ale pro Irák spíš začala. Americká armáda v Iráku znamenala aspoň nějakou záruku jistoty a stability, teď už je vše pouze na Iráčanech. Bude v Iráku fungovat demokracie v současné politické situaci?(1) Devět měsíců trvalo sestavení nové vlády. Po parlamentních volbách ze 7. března 2010 se teprve v prosinci téhož roku poslancům podařilo schválit vládu. Podle analytiků tato vláda ale není příliš silná. Podle amerického prezidenta Barracka Obamy je takto složená vláda znakem spolupráce mezi všemi nejdůležitějšími politickými silami v Iráku. Mají v ní zastoupení sunnité, šíité i Kurdové. Podle jiných pozorovatelů se ale politici budou těžko shodovat v zásadních otázkách své země.
Po volbách tedy vypadá vláda následovně: Premiérem nadále zůstává šíita Núrí Málikí, prezidentem se stal sekulární Kurd Džalál Talabání a jako předseda parlamentu byl zvolen sunnita Usáma Nudžajfí. Vláda má celkem čtyřicet dva členů. To je ale pouze formální stránka věci.(2) Zůstává holým faktem, že země je plná korupce, justice neplní svou roli a díky sektářskému násilí je Irák de facto před občanskou válkou. Od začátku letošního roku v Iráku zahynulo na 6000 lidí a útoky pokračují dál.(3) Irák – a nejenom on – trpí již po dlouhá staletí konfliktem mezi sunnitskými a šíitskými muslimy. Zdá se, že ani invaze do Iráku a pokus o nastolení míru neuhasí tento dlouhodobý konflikt. Ten znovu údajně nastartoval irácký premiér Núrí Málikí. Málikí, vyznáním šíita, byl nařčen, že podporuje šíitské extremistické skupiny a tímto způsobem podněcuje iráckou sunnitskou menšinu k útokům na civilní obyvatelstvo, které je většinou šíitské. Tyto útoky jsou těmi nejnebezpečnějšími od roku 2008. Núrí Málíki byl původně disidentem. Za vlády Saddáma Husajna byl i stíhán a odsouzen k trestu smrti. Podařilo se mu však uniknout a až do roku 2003 se skrýval v Jordánsku, Sýrii, Libyi a také v Íránu, kde přebýval nejdelší dobu. Právě jeho íránské kontakty měly také mít také za následek vzrůstající nelibost u sunnitské menšiny. Američtí senátoři poslali Barracku Obamovi dopis, ve kterém vyjádřili své obavy o rozpoutání občanské války právě premiérem Málíkim.(4)
Irácká ekonomika roste díky ropě a zemnímu plynu, které stanoví asi 90 – 95% příjmů státního rozpočtu. Na úkor toho ale zaostává soukromý sektor a jiná průmyslová odvětví. Zahraniční investoři v Iráku kvůli bezpečnostní situaci investují stále ještě s velkou opatrností. Podnikání v Iráku také brání špatný právní systém, neexistující bankovní služby, korupce nebo nekvalifikovaní pracovníci. Co se týče zaměstnanosti, udávaná čísla jsou sice nepřesná, ale rozhodně nijak pozitivní. Míra nezaměstnanosti je někde mezi 15 – 30%. Z žen pracuje pouze 17%. Jako největší zaměstnavatel je uváděn stát. Vláda plánuje investovat do energetické základny země a pro další ekonomický rozvoj je důležitá výstavba vodohospodářských systémů, komunikační infrastruktury a bytových domů. Ve zdravotnictví je situace jiná. Oproti kvalitní a dostupné péči, kterou irácké zdravotnictví vynikalo na Blízkém východě před válkou, dnes je svou úrovní mezi nejhoršími státy v tomto regionu.
Neexistuje pojišťovací systém a zdarma je pouze základní péče a ošetření. Na území Iráku se nachází asi 288 nemocnic a kolem 2000 klinik a tyto zařízení vyžadují velké investice. Mnoho lékařů z důvodu zastrašování ze země odešla.(5) V jiných oblastech si Irák taky nevede moc dobře. Podle UNICEFu 60% Iráčanů nemá dostatečný přístup k minimálně jedné sociální službě jako je zdravotnictví, školství nebo přístup k potravinám a vodě. Čtyři miliony lidí potřebují potravinovou pomoc a 8,3 milionů jsou označováni jako chudí. K nezávadné pitné vodě má přístup pouze 40% populace, což vede k mnohým nemocem. Závažným problémem je i to, že v Iráku roste počet ovdovělých žen a sirotků. Školství bylo kdysi v Iráku na velmi dobré úrovni. Nyní se ale situace změnila. Školní docházka poklesla v roce 2007 na 53% a rodiny se své děti bojí pouštět do školy i kvůli náboženskému konservatismu a častým útokům na školy. Podobně jako ve zdravotnictví, i ve školství je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a i učitelé byli nuceni emigrovat. V důsledku války bylo poškozeno 70% iráckých škol.(6) Žádná oblast, ať už politická, ekonomická nebo sociální, není v dostačujícím stavu. Irácká vláda má před sebou ještě dlouhou cestu, než dá zemi do pořádku a není řečeno, že se to podaří vládě současné. Irák se v dnešní době potýká s mnohými problémy a samotní občané situaci ani trochu neulehčují.

Zdroje:

1. NATOAKTUAL.CZ. Bezpečnostní a politická situace v Iráku po odchodu USA [online]. Natoaktual.cz. Vystaveno 9. 1. 2012 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://www.natoaktual.cz/bezpecnostni-a-politicka-situace-v-iraku-po-odchodu-usa-piv-/na_analyzy.aspx?c=A120109_093132_na_analyzy_m02>

2. DENÍK REFERENDUM SVĚT. Irák má po devíti měsících konečně vládu, vede ji opět Málikí [online]. Deník Referendum. Vystaveno 22. 12. 2010 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://denikreferendum.cz/clanek/8044-irak-ma-po-deviti-mesicich-konecne-vladu-vede-ji-opet-maliki>

3. LIDOVKY.CZ. Tragická bilance. Násilí v Iráku si v říjnu vyžádalo 964 životů [online]. Lidovky.cz. Vystaveno 1. 11. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://www.lidovky.cz/tragicka-bilance-nasili-v-iraku-si-v-rijnu-vyzadalo-964-zivotu-pr6-/zpravy-svet.aspx?c=A131101_133352_ln_zahranici_msl>

4. ČESKÁ TELEVIZE. Situaci v Iráku je třeba řešit politicky, shodli se Obama a Málikí [online]. Česká televize. Vystaveno 1. 11. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/248725-situaci-v-iraku-je-treba-resit-politicky-shodli-se-obama-a-maliki/>

5. BUSINESSINFO.CZ. Irák: Ekonomická charakteristika země [online]. Businessinfo.cz. Vystaveno 21. 4. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/irak-ekonomicka-charakteristika-zeme-19342.html>

6. ROZVOJOVKA. Dopad ozbrojených konfliktů na děti. Irák: výzva pro Evropskou unii [online]. Rozvojovka. [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: <http://www.rozvojovka.cz/analyzy/53-dopad-ozbrojenych-konfliktu-na-deti-irak-vyzva-pro-evropskou-unii.htm>